Lektvary

Lektvar  je magická směs, obvykle vařená v kotli, který má magické účinky. Liší se od sebe efekty, povahou a i obtížností vaření.

Klasickým příkladem lektvaru pro začátečníky je lektvar na léčení vředů, který je jedním z prvních lektvarů, které se učí v Bradavicích. Naproti tomu neuvěřitelně pokročilý a obtížný je Mnoholičný lektvar, se kterým mají problémy i dospělí čarodějové a čarodějky, proto jej raději kupují od odborníků.

Čaroděj nebo čarodějka, kteří se specializují na přípravu lektvarů jsou známí jako lekvarologové anebo mistři lektvarů. Příprava lektvaru je magickým ekvilentem mudlovské chemie.

Existuje Asociace lektvarů, která dohlížela na označování určitých lektvarů, jejich testování a vůbec schvalování nových lektvarů. Udělují také tituly mistra lektvarů. Sdružení je přímo spojeno s Ministerstvem kouzel. Sídlí na Příčné ulici.

Podstata

Lektvary jsou připravovány především z přísad, které mají magické vlastnosti. Mohou být používány k různým magickýcm účelům třeba jako léky, protijedy, roztoky, jedy, nebo mohou dát tomu, kdo ho vypije, jakýkoliv magický účinek od zvýšení síly až po odolnost vůči plamenům. Nebyly nutně užívány jenom pitím, některé se aplikují fyzickým kontaktem a některé už jenom tím, že jsou vytvořeny, například lektvar Regenerace.

Oproti typickým kouzlům lektvary mají výraznou výhodu, že je mohou používat i mudlové. Existují také určité magické účinky, některé kopírují účinky některých kouzel, ale některé je možné vyvolat pouze pomocí lektvarů. Obecně řešeno, čarodějky a čarodějové upřednostňují metodu, kterou považují za nejjednodušší nebo nejuspokojivější, aby dosáhli svého zvoleného cíle.

Lektvary nejsou pro netrpělivé, a některé jejich účinky je obtížné zrušit s pomocí něčeho jiného než zkušeného lektarologa. Toto odvětví magie v sobě neste jisté tajemno a tedy i postavení.

Ačkoliv je při vaření lektvaru pracováno především s magickými přísadami a mohlo by se zdát, že by to mohl provádět i mudla, opak je pravdou. Ač to ještě nebylo přesně vysvětleno a odborníci (například ti na Odboru záhad) se snaží na to přijít, už bylo zjištěno, že osoba, která lektvar připravuje, musí být čaroděj. Přesněji musí mít nějakou magii, jakési magické jádro v sobe, zdroj svojí magie. Mudlové lektvar tedy nemohou uva uvařit, i když by dostali ingredience a instrukce, ale to by vedlo pouze k ošklivé (a možná jedovaté) polévce bez jakéhokoli magického účinku.

Nebezpečí

Lektvary musí být pečlivě připravovány, aby se dosáhlo správného účinku. V určitých případech ty, kterou jsou uvařeny nesprávně nebo ve špinavém kotli, mohou stát jedy. V jiných případech dokonce lektvary, i když byly uvařeny správně, mohou mít v některých případech škodlivé účinky, ačkoliv zamýšlený účinek je prospěšný. Felix Felicis například způsobuje lehkomyslnost a přehnanou sebedůvěru, když byl užívan až moc. To samé platí u lektvarů, které kouzelníci řadí mezi drogy.

Studium lektvarů

Na škole čar a kouzel v Bradavicích probíhala hodina lektvarů věnovaná studiu jejich receptů, vaření a efektů. Je to základní třída, která povinná během prvních pěti let vzdělávání studentů. V této hodině se studenti naučili správný způsob vaření lektvarů, řídili se konkrétními recepty a používali různé magické přísady k výrobě lektvarů, nejprve od jednoduchých a přešli k pokročilejším, jak postupovali ve znalostech.

Následně studenti, kteří dosáhli u N.K.Ú. dostatečné známky, mohli studovat lektvary i v šestém nebo sedmém ročníku, kde studovali na O.V.C.E. Pro vstup do . této třídy musel bradavický student dosáhnout buď „Vynikající“ nebo „Nad očekávání“ při N.K.Ú. Každý, kdo dosáhl něčeho méně, by nebyl schopen držet krok s pokročilou kurzovou prací ani nárůstem domácích prací.

Odvětví studia lektvarů

Po dostudování O.V.C.E. a ukončení kouzelnické školy čar a kouzel studium lektvarů nekončí. Nastává pak totiž čas pro další studium a především i pro specializaci v lektvarech.

Některá studia probíhají hromadně v rámci kurzů, což se děje většinou například na univerzitách, ministerstev anebo nemocnicích, ale stále se praktikuje i stará metoda řemeslného učení. Tedy jeden mistr, který má jednoho či více učňů, které vzdělává povětšinou v praxi. Mistr tak získává levnou pracovní sílu, učňové získávají zadarmo znalosti, pro které to ale bývá finančně náročnější a zpravidla tou dobou potřebují, aby je někdo živil, V moderní době je jen snaha označovat učně za lektvarologické stážisty.

Obecné lektvarářství

Ti, kdo se nechtějí ještě vyhranit, mají široké možnosti v oblasti obsahující poznatky ze všech lektvarových oborů. Stačí si najít školu, obchod nebo jakéhokoliv znalce a další výuka může začít. Je velice vhodná průprava pro budoucí učitele nebo jako příprava pro studium kteréhokoli ze specializovaných oborů. Tento typ vzdělání také musí absolvovat členové Asociace lektvarů. Průprava pro každého samostatného výrobce lektvarů touto formou učení je více než vhodná.

Lektvarové léčitelství

Lektvarové léčitelství je poměrně dynamický obor. Vyvíjel se ve stínu dosavadní léčitelské praxe jako reakce odborníků na lektvary, kteří nebyli spokojeni s dodnes převládající praxí, kdy se dávala přednost kouzlům s vedlejšími účinky před bezpečnějšími, ale složitějšími lektvary, které velké množství léčitelů nebylo schopno zvládnout.

Díky tomuto osvícenému kroku se dnes v nemocnicích mohou používat některé lektvary se složitými recepturami, které na rozdíl od svých hůlkových alternativ nemají tak závažné vedlejší účinky. Jedná se především o lektvary napravující poruchy paměti nebo celé množství lektvarů celkově posilujících organizmus.

Studium tohoto oboru se většinou provádí ve velkých kouzelnických nemocnicích, například v nemocnici U svatého munga.

Jedy a protijedy

Jeden z nejstarších oborů lektvarů, jehož kořeny sahají až k počátkům civilizace. Odedávna se lidé jedy učili znát a používat je. Kromě množství přírodních jedů, které ale patří spíše do oblasti bylinkářství, můžeme jmenovat nespočet jedovatých lektvarů.

Studium jedů a protijedů v praxi je obtížné, neboť jen málo mistrů lektvarů toto nabízí. Je však možnost studovat toto mezi bylinkáři či v prostorách Oxfordské univerzity a množství mistrů v celé Evropě. Lze je studovat jako celek i jako úzce specializovaný okruh (například povolání kouzelného zahradníka vyžaduje podrobné znalosti postřiků na hubení škůdců). Absolventi těchto oborů většinou nachází poměrně snadno uplatnění v široké škále zaměstnání – od kontrolorů potravin až po poradce bystrozorů.

Přísady a jejich užití

Obor čerpající z lektvarů, bylinkářství a nauky o kouzelných tvorech. Předmětem studia jsou znalosti o přísadách do lektvarů, jejich získávání, kombinování a nahrazování.

V rámci této vědy se vymezuje několik profesí. Jednak jsou to prodavači přísad, kteří mnohdy bývají zároveň sběrači a výrobci přísad. Jejich úkolem je přísady neomylně najít, připravit k použití (například správně usušit, připravit odvary atd.) a dál distribuovat mezi lektvarářskou veřejnost.

Dalším možným povoláním je testovač přísad. Jedná se o člověka, který zkoumá vzájemné působení přísad, podobné účinky několika přísad a má za úkol upravovat receptury lektvarů tak, aby v nich nedocházelo ke zbytečnému plýtvání vzácnými přísadami. V Británii se s těmito lidmi můžete setkat výhradně na Ministerstvu kouzel, kde také probíhají speciální kurzy připravující na toto povolání. Podmínkou však je vystudování základů lektvarů a k nim buď bylinkářství, nebo vědy o kouzelných tvorech.

Pražské apatyky

Menší společenství kouzelníků zabývající se přírodní magií, nacházející se v samotném srdci Evropy. Působí zde nejrůznější kapacity přírodní magie, mimo jiné z oblasti lektvarů, u nichž se lze vzdělávat pomocí praxe s připravováním a testováním lektvarů pod odborným dohledem. Obvykle se jedná o typické učení typu učeň-mistr.

Alchymistický institut v Newcastlu

Podobně jako u Pražských apatik zde působí sdružení několika mistrů lektvarů, žijící v městě a okolí, u nichž se lze vzdělávat a kteří jsou po celém světě známi jako velcí dodavatelé kvalitního zboží.

Fantome Sacrém

Pod Mont-Saint-Michel je ukryté Force Fantomes, kde se nachází lektvarové laboratoře, prastaré svitky a recepty na lektvary. Sdružují se tam i někteří mistři lektvarů. Ale všechno to má společné, že je to přísně tajné a možné jen pro členy jejich spolku. Ale ti, co se tam dostanou, ti ta mohou nalézt obrovskou studnici vědomostí.

Bystrozorské lekce lektvarů

Speciální obor určený především budoucím bystrozorům nabízí v rámci jejich výcviku Ministerstvo kouzel. Na rozdíl od obecného lektvarářství získají absolventi tohoto oboru mimo jiné hlubší přehled o obranných a útočných lektvarech. Obor kombinuje znalosti lektvarů a obrany proti černé magii. Kromě takzvaných soubojových lektvarů se zabývá také rozpoznáváním lektvarů černé magie, jedů, utajovacích a přestrojovacích lektvarů a dokonce zabezpečováním kouzelnických obydlí. Kromě již zmíněného bystrozorství nacházejí absolventi oboru uplatnění i v bezpečnostních agenturách nebo jako lektoři kouzelnických soubojů.

Lektvary a domácnost

Dnes už se jedná o respektovaný obor lektvarů, o který, narozdíl od dob minulých, mají stále větší zájem i muži. Zaměření v této oblasti umožní prohloubit znalosti o nejrůznějších lektvarech pro údržbu, úklid, péči o zahradu, ale také některé jedy a léky. Dříve býval velmi oblíben u matek v domácnosti, dnes se bez něj neobejdou zejména vlastníci pohostinství, pracovníci veřejné údržby nebo zahradníci.

Nelegální lektvarové činnosti

Nejedná se o nějaký oficiální obor. Přesto se praktikuje a pravděpodobně vždycky bude, ač se jej snaží ministerstvo kouzel potlačit. Jedná se o zákazané lektvary, které jsou někdy zákazané pro jejich nebezpečné účinky či pro jejich přísady. Není proto lehké se k takovým lektvarům dostat, ani k jejich přísadám. Naučit se něco z tohoho oboru a začít v něm podnikat znamená především mít dobré kontakty, obvykle třeba na Obrtlé ulici, a také dobrou schopnost ukrývat se před ministerstvem. Tato oblast se obvykle učí samostudiem.

Povolání

Lektvarolog, také známý jako vařič lektvarů nebo výrobce lektvarů, je čarodějnice nebo čaroděj, který se živí lektvary, což znamená, že jejich primární zdroj příjmu pochází z výroby lektvarů nebo nějak souvisejících s lektvary obecně. To by mohlo zahrnovat práci profesionálního výrobce, studium nebo vynalézání lektvarů nebo výuky lektvarů jako předmětu v kouzelnické škole. O.V.C.E. z lektvarů jsou jednou z nezbytných kvalifikací požadovaných k tomu, aby se člověk mohl stát lektvarologem.

Mnoho lektvarologů pak usiluje o to, aby se stali mistrem lektvarů. Tento titul uděluje Asociace lektvarů, buď za mimořádnou činnost na poli lektvarů anebo po náležitém splnění zkoušek. Tyto zkoušky zahrnují přípravu náročných lektvarů v krátkém čase a mistrovské kvalitě, prokázání porozumění lektvarologii na vědecké úrovni a předvedení vlastního vymyšleného lektvaru i s jeho přípravou a postupem vymýšlení. Přirovnat by se dal k mudlovskému doktoronaskému titulu, Ph. D. nebo DSc. Mistr lektvarů pak může brát pod sebe učně anebo učit ve školách a různých kurzech.

Možná povolání lektvarologů

• Pracovník Asociace lektvarů - člen jakékoliv jejich komise

• Výrobce lektvarů - ať už pracující samostatně nebo v nějaké lektvarologické firmě

• Výrobce léčitelských lektvarů - specializující se vyloženě na léčitelské lektvary, obvykle zaměstnaní vyloženě v nemocnicích nebo nemocničních lektvarových laboratořích

• Specialisté na jedy

• • Kontrolor potravin

• • Poradce bystrozorů

• • Výrobce protijedů

• Prodavač přísad - sbírá je, připravuje a přeprodává ostatním lektvarologům

• Testovač přísad - zaměstnaní na ministerstvu kouzel

• Učitel lektvarů - je pro to vyžadován titul mistra lektvarů

• Nelegální činnosti

• • Výrobce jedů

• • Výrobce drog, případně i pašeráci a dealeři

• • Výrobce zakázaných lektvarů

Rozdělení lektvarů

Lektvary pro přehlednost rozdělujeme do několika kategorií.

Lektvary vnitřní

Tato skupina lektvarů je často známá jako lektvary poživatelné. To je odvozeno od jejich způsobu užívání. Žádaný účinek totiž mají pouze v případě vypití. Řadíme sem většinu obvyklých lektvarů. Jmenovitě třeba Životabudič nebo Blábolivý lektvar.

Lektvary vnější

Vnější lektvary můžete vidět i pod označením nepoživatelné. Mají patřičné účinky po aplikaci na příslušné místo. Lektvary z této skupiny nikdy nezkoušíme ochutnávat. Velká část z nich by nám patrně nepřivodila nic horšího než zažívací potíže, ale některé jsou prudce jedovaté.

Nejčastěji se jedná o různé masti, gely, kloktadla, pasty a další. Řadíme sem ale také veškeré užitkové lektvary (čistící, sluneční lektvar, atp.).

Jedy

Jedy mohou být vnitřní i vnější. Vnější jsou obvykle účinnější, protože působí při jakémkoli kontaktu a nevyžadují vypití, ale o to nebezpečnější je zacházení s nimi. Vždy proto používáme kvalitní ochranné rukavice.

Protijedy

V této skupině jsou lektvary, které neutralizují účinky jedů. Většinou se jedná o lektvary vnitřní, avšak dají se najít i výjimky.

Více v seznamu lektvarů

Dělení přísad

Přísady jsou základem všech lektvarů. Tak, jako k běžnému kouzlení potřebujeme formuli, inkantaci a hůlku, k přípravě lektvarů kromě kotlíku a jiných pomůcek potřebujeme přísady. Můžeme je dělit podle různých hledisek.

Podle původu

• Rostlinné

• • Jedná se o přísady pocházející z rostlinné říše. Kořeny, stonky, květy, zkrátka jakékoli části rostlin. Také ovšem různé bylinné tinktury, odvary nebo oleje.

• Živočišné

• • Do této skupiny patří všechny přísady, které souvisejí s živočichy. Jedná se o části jejich těl, vývary, apod.

• Nerosty

• • Mezi suroviny nerostného původu řadíme veškeré přísady, které získáme z různých kamenů nebo kovů.

Podle skupenství

• pevné

• • Tyto přísady, jak již samotný název napovídá, jsou pevného skupenství. Buď přidáváme celé přísady, nebo mohou být sypké v prášku nebo mohou být v podobě větších kousků.  Do této kategorie tedy spadají všechny přísady a ingredience, které jsou v pevné podobě, ať už to jsou různé části bylin nebo dračí drápy či blána z jejich srdce.

• kapalné

• • I zde nám dává samotný název jasně znát, v jaké podobě se tyto přísady nacházejí. Může se jednat o nějakou šťávu, výluh nebo o samotnou vodu, do které se suroviny přidávají a ve které se vaří.

Podle magických vlastností

• magické

• • Tyto přísady jsou známé jak mezi námi kouzelníky, tak mezi mudly, kteří s nimi taktéž velmi často pracují při přípravě různých vývarů, výluhů či čajů.  Jsou ceněné pro své léčivé, jedovaté nebo jen chuťové vlastnosti.

• nemagické

• • Tyto přísady jsou mudlům neznámé. Velmi často se jedná také o velmi vzácné suroviny, které pochází z magických rostlin nebo tvorů. Více o jednotlivých magických tvorech se můžete dočíst v knize „Fantastická zvířata a kde je najít“. O magických rostlinách byste se měli dozvědět převážně v hodinách bylinkářství.

Podle působení na organismus

• jedovaté

• • Jedná se o přísady, které se primárně neslučují se zdravím či životem. Používají se hlavně k přípravě jedů, ale využívají se i k přípravě konkrétních protijedů kdy je však potřeba použít i další suroviny, které spolu s jedem vytvoří onen protijed.

• léčivé

• • Léčivé přísady se přidávají hlavně do léčivých lektvarů. Jejich využití má své místo i v přípravě protijedů.

• ostatní

• • Tyto přísady se mohou přidávat jak do výše uvedených typů lektvarů tak i do úplně odlišných lektvarů, jakými jsou například různé čistící lektvary, zmenšovací či zvětšovací dryáky a jim podobné výtvory našeho úsilí a tvoření.

Podle vzácnosti

• běžné přísady

• • Tyto suroviny jsou velmi dobře dostupné ať už volně v přírodě nebo, pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete věnovat samosběru, je můžete sehnat běžně v obchodech s přísadami do lektvarů nebo v apatykách.

• vzácné přísady

• • Mohou být rostlinné i živočišné, jedná se o přísady, které se těžko získávají, nebo se jich ve světě vyskytuje pouze omezené množství. Tyto přísady bývají velmi drahé, proto se nepoužívají příliš často. V mnoha lektvarech se je podařilo nahradit různými, mnohdy velice složitými, kombinacemi přísad a postupy výroby, v jiných je ale není možné nahradit. Jmenovitě se jedná například o Lektvar přežití s krví jednorožce.